"O čem si máme povídat?" řeknu a vyhýbám se intenzitě těch tmavých vířících tůní jeho onyxových očí.

"O spoustě věcí, Sienno. O spoustě, a já vím, že přesně víš, o čem mluvím," řekne, pak udělá pár kroků ke mně a já se přitisknu ke stěně výtahu. Srdce mi divoce buší v hrudním koši. V tom uhelnočerném třídílném obleku, který má dnes ráno na sobě, vypadá neuvěřitelně úchvatně. "Nebo potřebuješ, abyc