Na mluvení nezbývá místo, naše ústa bojují o nadvládu nad tím druhým, narážejí na sebe jazyky, zuby a rty, ozývá se sténání a já se na něj věším. Chci víc, víc, přestože se nikdy nemůžu nabažit toho opojení, do kterého mě dostává každým zkušeným tahem svého jazyka proti mému. Připadá mi to jako věčnost, co jsme byli naposledy takhle spolu, a přitom mám pocit, jako bychom nikdy nepřestali. Jako by