Poté se hovor náhle přeruší.

„Harper? Harper? Jsi tam?“ křičím do telefonu. Něco mi nesedí. Nemám čas jasně přemýšlet o tom, co řekla, a spěchám k výtahu, srdce mi hlasitě buší až v uších.

Výtah je obsazený, a tak nervózně přešlapuji na místě a toužím do něj nastoupit. Můj byt je v nejvyšším patře, jinak bych to vzala po schodech. Cítím naléhavost. Harper se chová divně a mám pocit, že to buď vůbe