„Ano. Věř mi,“ řekne.

„Dobře. Děkuju. Odnesla to nejhůř.“ Pokusím se posadit, ale mé tělo je těžké, jako bych vážila tisíc liber. I hlava je těžká. Otupělá. Rozhlédnu se po stroze zařízeném nemocničním pokoji, je dost prostorný pro dvě lůžka.

„Já vím, a nikdy se jí nebudu moct dostatečně omluvit. Pochybuju, že jí to někdy vynahradím. Nebo tobě,“ řekne Evan a na vteřinu odvrátí zrak. V jeho tváři v