Tisknu ucho ke dveřím a snažím se zachytit jakýkoli zvuk z chodby. Evan při chůzi nedělá žádný hluk, takže se snažím zaslechnout i ty nejtišší zvuky. I když se nepohybuje hlučně, stejně cítím, když jde kolem. Nedokážu to vysvětlit jinak než tím, že jsem v devatenácti strávila týdny takhle s uchem na dveřích a vyhlížela ho. Takže jsem na něj naladěná.

Žaludek se mi bouří, hlady už šilhám, včera več