Zatímco já trávím dny v bezpečné izolaci tady, mou nejlepší kamarádku pronásledují. Zanechává to ve mně hořkou pachuť. Nezaslouží si to.

„Moc mě to mrzí, Harp. Moc. Nevím, co říct. Je strašné, že si tím vším musíš procházet znovu,“ řeknu.

„To je,“ odpoví slabě.

„Nechtěla by ses vrátit do New Yorku? Mohly bychom tu zatím zůstat spolu. Škola začíná až za měsíc,“ nabídnu.

„Nemůžu,“ řekne Harper prost