„Takže jsi... jakože v pohodě?“ Ztrácím nit, protože se mi pořád dívá do očí. Topím se v jejich temných hlubinách a nechci být zachráněna. Tady je mi dobře. Nikdy v životě bych nevěřila, že jsem schopná cítit tolik lásky a klidu. Moje tělo i mozek se proti tomu bouří a snažím se sama sebe sabotovat, ale Evan mi to nedovolí. Je ve své nesobecké lásce ke mně vytrvalý a mně nezbývá nic jiného, než zů