Stopy končily v polovině místnosti.

Zůstala jsem jako přimrazená a zírala na ně, zatímco na mě doléhala tíha okolního vzduchu.

Nebyly velké – sotva patrné, ale byly tam. Vlhké skvrny táhnoucí se od balkonu k rohu u komody.

Dlouhou chvíli jsem se nemohla pohnout.

Slabé šumění deště venku zanikalo pod bušením mého srdce.

Těžce jsem polkla a pohledem přelétla k balkonovým dveřím. Závěsy se ve vě