Kapitola 89

POHLED VIVIENNE

Mé srdce se roztříštilo na kousky, které se proměnily v slzy, jež se mi vzápětí draly do očí.

„Ale… ale určitě jim to můžete rozmluvit,“ řekla jsem a přistoupila k otci trojčat, on však zavrtěl hlavou.

„Už se rozhodli,“ odpověděl a vážně se na mě zadíval. Zachvěla jsem se a propukla v pláč.

„No… eh… Jestli se s tím nedá nic dělat, tak tedy… Stále jsem jejich přítelkyně,