Několik minut kráčíme po písčitém břehu a neřekneme si ani slo. Mám špatnou náladu a nemám zájem začínat rozhovor, ale Vivienne brzy rozpřáhne ruce a radostně vypískne.

„Miluju pláž! A co ty, Evangeline?“ zvolá a její hlas sotva přehluší burácející vlny.

Přikývnu na souhlas a snažím se udržet své vlasy pod kontrolou, jak si s nimi mořský vánek hravě pohrává.

Šťouchne do mě paží. „Setřes tu náladu.