Isabelliny oči se prudce otevřely a spatřily šerý, neznámý strop jejího hotelového apartmá. Ticho bylo tak husté, až to bylo zneklidňující. Na okamžik skoro zapomněla, kde je, zatímco na ni doléhal sterilní chlad místnosti. Pak se jí ale vrátily vzpomínky: otcův hněv, hádka s Julianem, zrada a izolace, do které se sama uvrhla. Pomalu se nadechla, aby se uklidnila, posadila se, odhrnula si vlasy z