„Co jste to řekla?“ Alistair se zamračil a upřel na ni zrak.

„Ach, nic. Nic jsem neřekla,“ mávla nad tím rukou a pak si zastrčila vlasy za uši.

„Z nás všech je vám na zvracení?“ zeptal se Alistair tichým, drsným hlasem, ze kterého bylo jasně znát, že ho to, co slyšel, naštvalo.

Věděl, že ta žena je drzá, a neměl ji rád. Byl si jistý, že ona ho taky nemá v lásce. Přesto, kde vzala tu odvahu mluvit