„Jsi v pořádku?“ zeptal se Seb a položil jí ruku na tvář.

„Uhm… jo,“ odkašlala si a odtáhla se.

Seb sevřel rty a zaťal pěst. Od té doby, co se políbili, měl pocit, že se mu vyhýbá.

Při jeho doteku sebou trhla a nepohlédla mu do očí. Věděl, že ho nemá ráda, a nenutil ji k tomu. Nevadilo mu, že ji miluje sám, ale nelíbilo se mu, že se k němu začala chovat odtažitě, což dřív nedělala.

Když se vzali,