Alistair stál u auta a znovu se podíval na náramkové hodinky; bylo téměř osm hodin večer, dohodnutý čas, a on už té ženě volal, že je venku.

Opravdu se těšil, až uvidí její krásnou tvář. Věděl, že se bude tvářit chladně, ale vůbec mu to nevadilo. Hlavně když ji uvidí.

Dveře se otevřely, znovu se podíval na hodinky a bylo přesně osm. Uchechtl se, když si uvědomil, že možná záměrně čekala na přesný