Danteho pohled

Několik minut zůstávám nehybně stát u dveří; stále jsem otupělý z toho, co se před chvílí odehrálo. Právě jsem urazil svého nadřízeného, a to hned první den. Vím, že to někdy s lidmi přeháním, ale tentokrát si myslím, že jsem zašel příliš daleko.

Musí si být s strýčkem Matteem hodně blízcí; to je jediné vysvětlení, které mě napadá, protože kdokoli jiný na jeho místě by mě na hodinu