Pohled Vivienne

Probouzím se s fotkou toho hmyzu v náručí a jen tak tak potlačím výkřik, který se mi dral z hrdla.

„Co to sakra? Jak proboha?“ Zaplaví mě pocit studu.

Očima těkám kolem a kontroluju, jestli jsem sama.

Chystám se zavolat Sloane, když si vzpomenu na to peklo, do kterého jsem včera večer vlezla. Julian měl mít víc rozumu.

Vzteky bez sebe se donutím vstát.

Ale potřebuju asistentku, a t