Jak mohli být tak hloupí? Tak slepí?

Josiahova manželka nedokázala potlačit stud, který jí hořel ve tváři pokaždé, když si vzpomněla, jak se Rowan dřív vysmívala. Ta vzpomínka byla jako facka, kterou si znovu a znovu sama uštědřovala.

Tehdy měli šanci. Skutečnou příležitost na něco lepšího. A oni ji zahodili.

Teď je noc co noc, když nemohli spát, hlodala lítost.

Doslova zezelenali závistí a zmodra