Rowan stála na přídi lodi, s úsměvem, který jí strnul na rtech, zatímco dav jásal. Hluboko uvnitř hlavy se jí rozezněl varovný zvonek.

Její psychické pole se rozsvítilo jako obrazovka radaru a vtrhly do něj desítky signálů – padesát, šedesát stíhaček křižujících hranici jejího vzdušného prostoru.

Zvedla oči k západu.

Skrze opar potlesku je zahlédla – drobné černé tečky na obloze. V ten samý okamži