Když Maeve zvedla hlavu a zadívala se číšníkovi zblízka do tváře, najednou jí přišlo, že je jí podezřele povědomý.

Chvíli na něj zírala a v jeho tváři se objevil náznak nervozity.

„Přejete si ještě něco dalšího?“

„Ne, to nic,“ mávla rukou Maeve. „Omlouvám se, že jsem na vás tak koukala. Víc už nepotřebuju.“

Číšník přikývl a odešel. Zašel za roh a otevřel hodinky na svém zápěstí, na kterých zrovna