Rowan chvíli Vaughna pozoroval. Pak se pousmál podobným jemným úsměvem, jaký mívávala Maeve. „Co takhle dohoda?“

„Nezvládl jsi ani rodinný podnik. Schválně jsi od nich odešel, aby ses stal lékařem na pohotovosti v téhle nemocnici. Vážně si myslíš, že máš právo se mnou vyjednávat?“

Vaughnův tón byl v tu chvíli opět o poznání ostřejší.

Nedokázal s tím nic udělat a zjemnit ho. Kdykoli pomyslel na to,