Když Vaughn poprvé dorazil do Maeveina ateliéru, měl plnou náruč věcí, ale neodešel s ničím.

Declan z jeho úsměvu poznal, že vše šlo dobře. „Pane, postupoval jste podle našeho plánu?“

Vaughn zavrtěl hlavou. „Ne, nepostupoval.“

„Tak proč jste tak šťastný?“

„Je tu naděje,“ řekl Vaughn, když si nenuceně překřížil nohy a opřel se o opěradlo. Vyzařoval z něj elegantní a nepopsatelný klid. „Co se týče n