Chodbou se rozléhal usedavý pláč.

Maeve vzlykala tak zoufale, až málem omdlela.

Nedokázala se smířit s tím, že živý, dýchající člověk, tak laskavý a starostlivý jako paní Thorneová, ji z ničeho nic navždy opustil!

Dokonce i v těch nejbolestivějších, nejtrýznivějších chvílích paní Thorneové záleželo víc na tom, aby pomohla Maeve spatřit Vaughnovu lásku.

Záleželo jí víc na tom, aby pomohla Maeve – d