*****Z pohledu Evie*****

Hodiny se vlečou jako věčnost a já doma s Macy úzkostlivě čekám.

Xanderovi jsem volala kolem čtvrté a teď už je sedm. S každým tiknutím hodin moje obava roste; nechápu, proč pracuje takhle dlouho, zvlášť když začal už brzy ráno. To se k němu prostě nepodobalo.

Konečně se otevřou vchodové dveře a mně srdce div nevyskočí z hrudi, když vidím vcházet Xandera, Finna a Knoxe.

Vy