Serena se na té obrovské, až příliš měkké posteli převalila už snad posté, prostěradla se jí omotávala kolem nohou jako pouta.

Matná záře měsíce zvenčí pronikala skrze průsvitné závěsy a koupala pokoj ve stříbře, ale klid jí to nepřinášelo.

Žaludek jí znovu zakručel – vztekle, vytrvale, jako zvíře, které se odmítá nechat ignorovat.

Zasténala.

„Vážně?“ zašeptala do prázdna.

Dominic ji nenakrmil. Za