Serena tam stála, chvíli se nepohnula a srdce jí bušilo.

Když se vrátila dovnitř, Marcella byla v kuchyni na zemi, seděla opřená zády o skříňky a ramena se jí třásla, jak tiše plakala.

„Nechtěla jsem,“ šeptala stále dokola. „Nechtěla jsem...“

Serena si k ní klekla, ale hned nepromluvila.

„Je v pořádku?“ zeptala se Marcella a zvedla uplakanou tvář.

Serena polkla. „Myslím, že ano.“

Byla to lež a obě