Ranní slunce jemně pronikalo skrz závěsy a vrhalo do pokoje slabé zlatavé pruhy.

Serena se pohnula a ze rtů jí uniklo zívnutí. Ve spánku se zamračila, chtěla spát dál, ale zdálo se, že už se jí to nepodaří.

Pokusila se otočit, ale něco – ne, někdo – ji držel na místě.

Řasy se jí pomalu zachvěly, jak otevřela oči, a její pohled padl na postavu ležící vedle ní. Dominic.

Nepropadla panice jako vždyck