Ranní světlo pronikalo do nemocničního pokoje a barvilo stěny dozlatova. Serena se pohnula dříve než Dominic, hlavu měla opřenou o jeho hruď a pod uchem jí tiše duněl pravidelný rytmus jeho srdce.

Pro jednou vypadal klidně – jeho obvyklé tvrdé rysy změkly, tvář měl tak pokojnou, až ho skoro nechtěla budit.

Skoro.

Na rtech se jí objevil šibalský úsměv, když zaklonila hlavu. „Ze spaní slintáš,“ poše