Trpělivější muž by možná počkal pár minut, než by se také omluvil, ale já jsem tvrdý jako kámen a na konci svých sil. Cítím v zádech Vivianin pohled, když následuji Noru z Onyxového sálu, ale v tuhle chvíli je mi to u prdele.

Končím s předstíráním, že je cokoli jiného než moje.

Chodba před sálem je prázdná, až na Noru. Spěchá k toaletám, když ji dohoním, popadnu ji za paži a otočím si ji k sobě. N