„Do háje! Ty máš dneska večer v Obsidianu tu velkou akci, že jo? Proto jsi do telefonu váhal – sakra – hrozně se omlouvám—“ Prudce se posadím, připravená vstát z postele.

On mě ale chytí za paži a stáhne mě zpátky. „Noro. Klid. To je v pořádku.“

„Měla jsem si vzpomenout. Tři dny jsem nebyla v práci a už jsem na všechno zapomněla.“

Jeho uchechtnutí mě uklidní. Přitáhne si mě blíž a přejede mi prsty