„Musíme se vrátit na to místo?“ kňourá Riley. Využívá k tomu ty své velké modré oči s maximálním účinkem.

„Bohužel ano, Riley. Ale nebudeme tam dlouho. Tak pojďte.“

Když opouštíme obchod, mám ten divný pocit, že nás někdo sleduje. Že by zase pan Tuňákový dech? Ale když se ohlédnu přes rameno, nevidím ho ani nikoho jiného, kdo by o nás jevil sebemenší zájem.

To je jen paranoia, Noro. Klid. Už jsme