Zapnu si poklopec a otočím se ke dveřím. Vidím její odraz v jednom z mnoha zrcadel s černým rámem v kanceláři. Dívá se mi na záda a na něco čeká. Na nějaké znamení naděje. Něčeho, čeho by se mohla chytit.

Ale já jí teď nemám co dát. Takže místo předstírání prostě odejdu a nechám ji ve své prázdné kanceláři.

I když jsem byl hluboko v ní, věděl jsem, že vyspat se s ní byla chyba. Přesto jsem si nemo