Roman usedne na stoličku, kterou Viktor právě uvolnil. Má na sobě hedvábnou košili rozepnutou do poloviny hrudi, na které se mu houpou těžké zlaté řetězy sahající skoro až k pupíku. Ten, kdo mu řekl, že mu to dneska sluší, byl buď slepý, lhář, nebo obojí.

„Romane,“ pozdravím ho chladně a odvrátím zrak.

„Neříkej mi, že se ti už vypařil? Myslel jsem, že Viktor má lepší vychování.“

„Měl nějaké obchod