Zvednu se. „Odpusť mi, otče. Mám svázané ruce.“

Vzhlédne ke mně. V jeho očích je otázka, kterou však odmítá vyslovit. Místo toho přikývne a já ho nechám v té osamělé místnosti. Nenávidím, že to musím udělat – ale je to jediná cesta.

Vitalij Morozov, Vlad, Gleb a Stěpan sedí v hlavním obývacím pokoji, když jdu kolem. Všichni čtyři vstanou a čekají na mé instrukce.

„Potřebujeme tým. Dnes si pro Roma