„Tady, pomůžu ti,“ uslyšel jsem vedle sebe ženský hlas a překvapeně jsem zvedl hlavu. Můj výraz se změnil v nepříjemný pohled, pak jsem protočil oči a zaměřil pozornost zpět na stuhu. Rozhodl jsem se ji ignorovat, neměl jsem náladu na žádné řeči, a už vůbec ne s ní.

„Hm, ne, není třeba, zvládnu to,“ odpověděl jsem, aniž bych se na ni podíval, když jsem si uvědomil, že vedle mě pořád stojí.

„Jen mě