*Před* *dvěma* *lety*...*Lyra*...

Soren seděl u prázdného stolu v knihovně a čekal na mě. Ještě mě neviděl, takže jsem mohla utéct, kdybych chtěla, ale on by mě našel a já to nechtěla riskovat. Ze všech Andělů mě děsil nejvíc. Byl chladný a nikdy nedával najevo své skutečné emoce. Zároveň mě právě ten nedostatek emocí fascinoval. Zatímco Kael byl stoický a zádumčivý, Soren byl nehybný a nečitelný