„Kotě, proč ti zvoní telefon v šest ráno?“ zahučel Jaxon a otočil se k nočnímu stolku.

Ano, ti dva nakonec spali v Piperině pokoji. Měli v plánu vstávat v osm, ale někdo neustále volal na Piperin telefon.

„Vezmi to, kotě,“ zamumlala Piper se stále zavřenýma očima. „Prosím.“

Jaxon sáhl po telefonu, stále napůl spící. Neobtěžoval se kontrolovat, kdo to je, a prostě odpověděl: „Radši mějte dobrý důvo