„Ale je děsivý, že jo?“ upřesnil si to Jaxon.

„Jo, a někdy i trochu panovačný – rozhodně děsivý,“ zopakovala Piper.

„Děsivý. Děsivý není dobrý, Piper,“ ohodnotil to Jaxon. „Umíš si představit, že by se ti líbil někdo děsivej? To je jako adoptovat si kobru coby domácího mazlíčka a doufat, že se s tebou bude v noci mazlit.“

„To je jako zamilovat se do sériovýho vraha a myslet si: ‚Ach, jenom do to