„Děkuji.“ Přistoupím k němu a pokusím se o to, co považuji za odvážné – postavím se na špičky a dám mu rychlý polibek na rty. Když se chci odtáhnout, chytí mě za pas, uznale zavrčí a polibek prohloubí, než mě pustí. „Opatrně, miláčku. Visím na vlásku,“ ušklíbne se na mě. „Potřebuješ pomoct pustit sprchu?“ Podívám se na sprchu a ta je luxusnější než cokoli, co jsem kdy viděla. Obvykle jsem se musel