Evelina

„Cože? Ne!“ Vstala jsem a uhladila si sukni. „Proč si to myslíš?“

„Protože děláš tu věc s rukama.“ Ukázala na místo, kde jsem si nervózně pohrávala s rukávem. „Vždycky to děláš, když něco tajíš.“

Rychle jsem ruce spustila. „Nikdo není, mami. Jsem jenom zavalena prací a... vším ostatním.“

„A to všechno ostatní je...?“

„Třeba dohlížení na to, aby moje matka odpočívala, místo aby si z nemocni