Evelina

Výtah cinkl a otevřel se na našem patře. Alaric vykročil jako první a nechal mě jít za ním jako tu vzornou asistentku, kterou jsem měla být. Nohy jsem měla pořád jako z rosolu a sednout si za stůl se ukázalo jako zajímavý úkol.

Den se vlekl v oparu e-mailů a telefonátů.

Když jsem vešla do firemní jídelny, hučelo to tam obvyklým davem. Kávovar vrčel, zatímco jsem si naplňovala šálek s kapko