Alaric

Rozhlédl jsem se po chodbě a napůl čekal, že uvidím někoho, jak nás škvírou ve dveřích pozoruje. Místo páchlo po levném osvěžovači vzduchu a něčem, co jsem nedokázal přesně identifikovat – dost možná po týden starém jídle z donášky.

„Zkusím se někoho zeptat,“ řekl Gid a už se přesouval k sousednímu bytu. „Tyhle zdi vypadají tak tenké, že tu někdo musel něco slyšet.“

„Posluž si.“ Opřel jsem