Když muž vykročil do tlumeného světla, poznal jsem Julianovu známou tvář. Zaplavila mě úleva – naše posila dorazila.

Gid trochu uvolnil stisk na Owenovi a vrhl na Juliana podrážděný pohled. „Jdeš pozdě.“

Julian si upravil kravatu a podíval se na nás a na zjevně vyděšeného barmana. „Nedali jste žádné znamení. Vypadá to, že se tu odehrává nějaký zápas.“

Owenovy oči se rozšířily, jak se díval na nás