Evelina

Alaricova ruka mě líně hladila po zádech a kreslila obrazce na mé zpocené kůži.

„Na trest to nebylo špatné,“ zamumlala jsem mu na hruď s lehkým úsměvem na rtech.

„Kdo řekl, že trest už skončil?“

Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj s povytaženým obočím. „Chcete říct, že bude ještě něco?“

„Vždycky je něco víc, slečno Thorneová.“ Jeho ruka dopadla na můj zadek s lehkým plácnutím, až jsem n