Evelina

„Možná? Já nevím.“ Pokrčila jsem rameny a najednou si připadala hrozně zranitelná, jak jsem tam stála skoro nahá, zatímco on byl úplně oblečený. „Předtím jsi pil s Gidem, ne?“

Jeho tvář zůstala na okamžik bez výrazu, než se rozesmál. „Vlastně ano. Někdo mi něco hodil do pití.“

Sevřel se mi žaludek. „Sakra, to myslíš vážně? Musíme—–“

„Dělám si srandu,“ přerušil mě a smál se mému výrazu. „Pa