Evelina

„Trápí vás něco, slečno Thorneová?“ vytrhl mě z myšlenek Alaricův hlas.

Zvedla jsem k němu oči a zjistila, že si mě s nečitelným výrazem prohlíží. „Ne, pane Sterlingu.“

„Lhářko,“ řekl tiše. „Už posledních deset minut sebou šijete.“

„Nevěděla jsem, že vás na veřejnosti tak zajímá míra mého pohodlí,“ odvětila jsem a samu sebe překvapila vlastní drzostí.

Po tváři mu přelétl záblesk pobavení.