Alaric

Vrátil jsem se se dvěma sklenkami jantarové tekutiny a jednu podal Julianovi. „Slečno Thorneová, klidně se k nám přidejte. Jsem si jistý, že po takovém dni by se nám všem hodila sklenička.“

„Děkuji za nabídku, pane Sterlingu, ale už bych měla jít. Zítra vstávám brzy.“ Evelina se vyhýbala mému pohledu, ale viděl jsem, jak jí ve tvářích stále hoří ruměnec.

„Jestli jste si jistá,“ ustoupil jse