Evelina

Výtah dál klesal a s každým dalším patrem stoupala i má nervozita.

Alaric stál vedle mě, jeho kolínská vyplňovala malý prostor a ztěžovala mi schopnost jasně uvažovat. Jeho přítomnost mi vždycky zatemnila úsudek a nutila mě zapomínat, proč bych si od něj měla udržovat odstup.

"Jste tichá," poznamenal s očima upřenýma na klesající čísla pater.

"Jen přemýšlím, kam jdeme," odpověděla jsem a s