Evelina

Následné jídlo bylo učiněným zjevením. Na náš stůl přinášeli jeden skvěle připravený chod za druhým a každý byl ještě lahodnější než ten předchozí.

„To je neskutečné,“ promluvila jsem mezi sousty dokonale osmahnuté mušle svatého Jakuba.

„Lepší než v Savoyi?“

„Jiné. Ale asi ano, možná lepší.“

Alaric se zatvářil spokojeně, jako by moje potěšení z jídla bylo jeho osobním vítězstvím. Pozvedl s