Evelina

Pět minut se protáhlo do věčnosti. Odolala jsem pokušení přitisknout ucho na dveře ložnice a tajně si vyslechnout jeho rozhovor. Místo toho jsem si dolila skleničku vína a snažila se vypadat nenuceně, když se konečně objevil.

Alaric se vrátil, jako by se nic nestalo, jeho tvář byla dokonalou maskou lhostejnosti. Znovu si natáhl boxerky, ale zůstal nádherně do půl těla, břišní svaly se mu v