Evelina

Odložila jsem vidličku a pečlivě volila slova. "Je pozorný. Štědrý." Nenasytný. Dominantní. Ohromující. "Jdeme na to pomalu."

Z matčina výrazu bylo jasné, že mi to nevěří ani na vteřinu. "Pomalu? Takhle se tomu dneska mezi mládeží říká?"

"Mami!"

Zasmála se, potěšená mými rozpaky. "Jen tě škádlím, zlatíčko. Ale vážně, takhle šťastnou jsem tě neviděla už roky. Ať už dělá cokoli, funguje to."